Bohuslav Dostal

* 14. 9. 1907 +20. 10. 1982 

Narodil se v Židlochovicích, ale do svých 12 let žil v německých Brémách, kde jeho otec působil jako evangelický kazatel.
Po návratu vystudoval Pedagogický ústav ve Spišské Nové Vsi na Slovensku. Učil v Horákově, ve Velaticích, ve Šlapanicích a ve Tvarožné, kde poznal svoji manželku Boženu Eliášovou, se kterou měl tři děti.
Po vyhlášení Protektorátu v roce 1939 se zapojil do tajné vojenské odbojové organizace „Národní odboj“ nebo též „Obrana národa“. Po vyzrazení byl 28. dubna 1943 zatčen a do 5. října 1943 vězněn v Kounicových kolejích, od 6. října pak ve Vratislavi (Breslau). Zde byl odsouzen ke třem rokům káznice, ztrátě občanských práv a ztrátě majetku. Před blížící se frontou byla věznice 25. ledna přemístěna tzv. pochodem smrti do Waldheimu v Sasku. Tam se po pracovním nasazení na různých místech v okolí dočkal osvobození 6. května 1945 ve městě Freiburgu.
14. května 1945 ve dvě hodiny v noci se vrátil do Tvarožné. Po válce pracoval jako okresní školní inspektor v Moravském Krumlově. Pomáhal zřizovat měšťanskou školu ve Tvarožné.
Po roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ. Byl odvolán z místa ředitele devítileté školy ve Tvarožná, pracoval jako řadový učitel.
Za odbojovou činnost byl vyznamenán prezidentem republiky Československým válečným křížem 1939 a Pamětním odznakem Svazu politických vězňů.