P. M. ThDr. Theodor Jan Kaláb

P. M. ThDr. Theodor Jan Kaláb, exprovinciál řádu minoritů sv. Františka v ČSSR, se narodil se 13. listopadu 1888 ve Tvarožné v domě č. 6 v „malozemědělské“ rodině, ve které se narodilo 11 dětí. Ne všechny se dožily dospělého věku. Jeho otec Alois vedl obchod a poštu. Tvaroženský farář, spisovatel a moravský kukátkář Václav Kosmák píše v jednom svém Kukátku, že si na poště hrával s Jeníčkem. A to byl budoucí kněz  Jan Kaláb. Obecnou školu vychodil ve Tvarožné a klasické gymnázium v Brně. Po ukončení studia na gymnáziu se přihlásil do řádu minoritů. Do řádového hábitu byl oblečen 24. října 1908 a jednoduché sliby složil 25. října 1909. Bylo mu umožněno studium na mezinárodní minoritské koleji sv. Theodora v Římě. Byl vynikajícím studentem. Slavné sliby tam složil 26. října 1912. Řadu let byl hlavním sakristiánem kaple u sv. Theodora. Jeho rektorem byl věhlasný P. Dominik Tavani, pozdější generál řádu minoritů. Teologická studia ukončil doktorátem na řádové fakultě sv. Bonaventury u sv. Theodora v Římě „s největší chválou“. Na doktorský diplom dostal zlatou pečeť. Na kněze byl vysvěcen 10. srpna 1913 v Lateráně v Římě. Hned po vysvěcení byl přijat Svatým Otcem Piem X., který mu vlastnoručně podepsal papežskou benedikci. Po mši svaté na hrobě sv. Petra odjel do vlasti. Po slavné primici ve Tvarožné působil až do roku 1921 jako kaplan v Brně. Od toho roku až do roku 1924 byl kaplanem u Matky Boží v Jihlavě. V nelehkých letech 1924-27 byl opět kaplanem v Brně. Na památné kapitule provincie v roce 1927 v Opavě byl zvolen farářem a kvardiánem u sv. Jakuba v Praze I., kde působil do září 1937. Podařilo se mu uvolnit klášter od nájemníků, nepřátelských vůči konventu. Dění v klášteře se pod jeho vedením slibně rozvíjelo. Zajistil velké opravy kostela a kláštera u sv. Jakuba, stabilizoval náboženský život ve farnosti. V září 1937 odešel do Jihlavy k Matce Boží kde byl po krátkém působení  od prosince 1939 ustanoven generálem řádu P. M. Bedou Hessem generálním komisařem a provinciálem minoritské provincie. V těžkých válečných letech byl současně farářem a kvardiánem. V listopadu 1944 a v dubnu 1945 zažil bombardování Brna. Při tom byla větší část konventu zničena. Po válce obnovoval činnost provincie. Pečoval o nový řeholní dorost. Na provinční kapitule v Brně v roce 1946 byl zvolen provinciálem neboli nejvyšším představeným mužského řeholního řádu provincie. Podařilo se mu provincii znovu zorganizovat a rozšířit počet řádového dorostu. Organizoval opravy vybombardovaného kláštera a poškozených kostelů. V roce 1947 byl i jeho zásluhou otevřen nový řeholní dům na poutním místě Cvilín u Krnova. V roce 1950 byla zastavena řeholní činnost klášterů, řádů a kongregací. P. M. Theodor Jan Kaláb byl v dubnu 1950 se svými spolubratry soustředěn (správněji vězněn) nejdříve v Bohosudově, pak v Oseku, na Králíkách a na Moravci. Odtud odešel v roce 1955 na místo duchovního správce řádových sester do Oseku, potom do Opavy k řádovým Milosrdným sestrám, dále k Boromejkám do Plavče a nakonec do Lechovic k Milosrdným sestrám III. řádu z Brna. Všude působil jako duchovní otec řeholních sester, obětavý zpovědník, dobrý exercitátor, kazatel a příkladný kněz. To už trpěl silným revmatizmem a dalšími nemocemi. Zemřel zaopatřen svatými svátostmi 22. ledna 1970 v domě řeholních sester v Lechovicích u Znojma. Jeho pohřeb byl vypraven 27. ledna 1970 z minoritského kostela sv. Janů v Brně. Slavné requiem, promluvu a rozloučení měl brněnský biskup J. E. Dr. Karel Skoupý. Kázání měl minorita P. Norbert Škrdlík. Pohřbu se zúčastnil a výkrop provedl P. Ludvík Szetela, provinciál minoritů z Krakova. Vlastní pohřeb do řádové hrobky na Ústředním hřbitově v Brně provedl P. Norbert Škrdlík. Pohřbu se zúčastnili téměř všichni otcové a bratří provincie, řada provinciálů, přes 60 kněží, řeholní sestry různých kongregací, příbuzní a množství věřících.

autor textu: František Kopecký