Doc. Vladimír Drápal

akademický malíř, grafik a sochař (28. 10. 1921–30. 4. 2015). Celý život prožil ve Tvarožné u Brna. Absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně (1938–1942) v ateliéru Emanuela Hrbka a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze v ateliéru u Josefa Kaplického (1945–1949). V roce 1947 byl na studijním pobytu v Paříži. V letech 1974–1982 působil jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde vychoval celou řadu výrazných uměleckých osobností. Byl zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a Sdružení Q (od roku1990).  Zabýval se malbou, kresbou, grafikou, ale také keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou. Jeho sochařské realizace zdobí veřejná prostranství a budovy institucí (např. „Venuše“ u pavilonu Anthropos nebo reliéf „Dvojice“ v budově Ústavního soudu ČR). Dominantním námětem jeho děl byl člověk. Významné jsou zejména portrétní cykly vesničanů či série „Dvojic“ a „Venuší“, symbolizujících lidský rod. Oblíbeným tématem umělcovy tvorby byly také kresby a plastiky koní. V malířských, grafických i sochařských dílech volil tvarovou i barevnou nadsázku. Zúčastnil se mnoha kolektivních výstav u nás i v zahraničí, uspořádal desítky samostatných výstav v Brně i dalších místech ČR. Dílo Vladimíra Drápala je zastoupeno mimo jiné ve sbírkách Moravské galerie, Muzea města Brna, Národní galerie v Praze. Osobitá tvorba Vladimíra Drápala představuje svojí tématikou i pojetím svébytnou součást současného českého umění a tvoří jeho pozoruhodnou a významnou kapitolu. Za jeho celoživotní uměleckou a pedagogickou dráhu mu byla opakovaně udělena Cena města Brna, získal Cenu Jihomoravského kraje, byl přijat Prezidentem republiky a dosáhl pro umělce nejvyšší mety – udělení medaile Ministra kultury České republiky – ARTIS BOHEMIAE AMICIS za šíření dobrého jména české kultury (v roce 2011). Jeho díla zdobí galerie v celé Evropě.